Opravujeme hrázdění
Přišel za námi návštěvník Českého světa s otázkou: Jak se opravuje hrázděná stavba, když všechny díly jsou do sebe zastrkané, nedovedu si představit, jak je možné ta dřeva sesadit?
Hrázděné stavby jsou celoevropským způsobem výstavby objektů, i když se v různých oblastech poněkud liší. Základem je rámová konstrukce z trámů, která je vyplněna nejrůznějším materiálem. Našly se zbytky i několik tisíc let starých staveb, třeba existovaly ještě starší. Prostor mezi trámy se vyplňuje kamením, hlínou, dřevem, cihlami. Zůstaneme-li u podstávkových domů, pak je tento prostor vyplněn konstrukcí ze štípaných latí (loučí) a propleten povřísly omazanými hlínou.
Trámová konstrukce hrázděného domu je stavebnicí s centimetrovou přesností. Skladba trámů má logiku vždy z jedné strany domu, trámy se postupně zasazují do čepů a zajišťují kolíky (dřevěnými hřeby). Postup montáže je daný, práce by měl řídit zkušený tesař. Pokud by při opravě použil moderní svorníky, úhelníky, výztuhy, měly by být vždy ošetřeny proti korozi, neboť již jejich použití dřevostavbu poškozuje.
Opravu jednotlivých čtverců v hrázdění by měl zvládnout i šikovnější amatér. Dříve tyto práce dělali mazači, ale mnohdy i ženy nebo mládež.
Před zahájením prací potřebujete vědět, zda bude stěnu vyplňovat jeden pracovník, nebo dva. Dva jsou výhodnější, neboť každý pracuje z jedné strany a navzájem si pomáhají. Potřebují ale lešení. Dále potřebujete louče, jílovitou zeminu, pokud možno bez organických (černých) příměsí, slámu nebo jiný obdobný materiál, vodu.
Mezi trámy nejprve vytvoříte mřížoví z loučí. Louče jsou na obou koncích zašpičatělé. Na jednom trámu je dlab pro zasazení louče, na protilehlém trámu je drážka. Louč se zasadí jedním hrotem do dlabu a druhý konec se drážkou posunuje do potřebné polohy. V konečné fázi by měla být svislá a pevně držet, doráží se gumovou paličkou. Při prvním pokusu zjistíte, že louč ma z každé strany jinou špici. Louč musí být pevná, drží sama. Pokud se to nepovede, je možné využít dřevěný klínek. Louče jsou od sebe tak daleko, aby se daly proplétat. Bude-li pracovat jen jeden mazač, je vhodné si nechat asi v polovině čtverce poněkud širší mezeru, aby mazač prostrčil ruku na druhou stranu a mohl celý čtverec upravovat.
Na povřísla je vhodná ječná sláma, ale může se použít i jakákoli jiná. Od kvality slámy částečně odvisí i síla budoucí stěny. Nám se osvědčilo použití čalounické trávy. Vezmete potřebnou hrst slámy, urovnáte ji v ruce a namočíte v rozpuštěné hliněné kaši. Hlína by měla na slámě ulpívat, neměla by volně stékat. Tímto copem pak propletete louče. Z jedné strany louče vzniká propadlé místo, to omažete hlínou. Po důkladném zaschnutí, (v létě tři dny až týden) můžete z obou stran přidávat další vrstvy omítek. Mokrá stěna nesmí zmrznout - rozpadla by se.
I při vyplňování hrázdění musí být zvolen logický postup, aby mazač měl neustále k práci přístup. Závěrečný čtverec v daném poli se musí buď vyplňovat z lešení, nebo se vyplňuje cihlami. Obecné vyplňování čtverců cihlami na vápennou maltu je běžné a snazší, ale zdivo se více odděluje od trámového rámu a je i těžší. Pokud máte na místě potřebný materiál, udělá mazač za jednu směnu asi jeden metr čtvereční stěny.