Český svět 

Hlavní menu
Domů
Zajímavé weby
Hledat
Chystáme
Kontaktujte nás
Pozvali nás
Otázky, odpovědi a ohlasy
Nejnovější zprávy
Splácím dluh
Inzerce
Inzerce
Odkaz na inzerci

Z řady dotazů našich čtenářů dnes vybíráme: Tisk E-mail

Kde seženu volskou krev?

Je dobré mít zapsanou památku?

 

Na dotazy odpovídají naši přední odborníci a kupodivu je to zadarmo.

 

Požádejte vola

 

 V televizi jsem viděla, že některé historické budovy opět natírají volskou krví, poraďte mi , kde ji seženu? A je opravdu krev tak kvalitní?   Hana K., Rynoltice

 

Ještě před 80 lety se dřevěné stavby i v severních Čechách konservovaly volskou krví. Po zaschnutí působila nejen proti dřevokaznému hmyzu, ale i některým houbám. Dřevo dostalo charakteristický světle hnědý tón. Truhláři někdy využívali i tzv. pajc, což vlastně bylo lihové nebo vodové mořidlo. Přísadou býval suřík, i jiné chemikálie. Zde šlo především o přibarvení, ochrana proti hmyzu byla již slabší. Dřevo natřené krví nebo pajcem musí být v suchu, nebo po krátkodobém navlhnutí (při dešti) musí mít možnost zase uschnout.

Vůl je vykastrovaný býk a používal se především do potahů. Jeho krev měla z hlediska hormonálního poněkud jiné složení, a to prostě fungovalo. Dnes, pokud vím, se voli nechovají, i býci na maso jsou opravdoví býci. Býčí krev tedy není krev volská. Pokud vám někdo tvrdí, že svoji stavbu natírá volskou krví, je nejspíš vůl on, nebo ten, kdo mu to věří.

Stejný tón jako měla volská krev dostanete po ošetření dřeva novodobými přípravky v rozmezí od kaštanu do teaku.

 

Hurá! Nic nedostanete

 

Z novin jsem se dozvěděl, že Němci chtěli, aby podstávkové domy i na české straně hranic byly vyhlášeny za památky. Ale psali, že je dobře, že se Krajskému úřadu v Liberci tomu podařilo zabránit, protože by majitelé těch staveb s tím měli jen starosti. Co si o tom myslíte?

Jindřich W. , Raspenava

Napadá mě takový příměr. Měl jsem dostat nové boty, ale chválabohu jsem je nedostal. Ony se totiž musí čistit.

Na Saské straně hranic již několik let probíhá rozsáhlá iniciativa na záchranu podstávkových domů. Spojily se zde úřady, památkáři, projektanti, bankovní domy, množství spolků i jednotlivci. Dokazují, že hornolužický podstávkový dům je zvláštní významný kulturní prvek na styku slovanského a germánského obyvatelstva. Že je krásný, užitečný a dá se v něm hezky žít i v současnosti. Celý region by mohl být vyhlášen za významnou oblast v rámci Evropy, a to by pomohlo i turistice. Majitelé podstávkových domů, které jsou v Německu zapsány jako památky (a  jsou jich v nejedné vesnici i desítky), dostávají od státu podporu na jejich údržbu. U nás je zatím praxe, že chod Národního památkového ústavu stojí více, než má k dispozici prostředků na údržbu památek. Zákon na ochranu památek českým majitelům památkově chráněných objektů ukládá určité povinnosti, ale nic jim oplátkou nezaručuje.

A tak zatímco na německé straně mají většinu těchto domů opravených i s podporou evropských fondů a desítky majitelů podobných domů dostaly zvláštní odměny, ceny a diplomy, u nás si představitelé krajského úřadu pochvalují, že se německou iniciativu podařilo zatím sabotovat. Nikdo tak nemá žádné starosti. I přes tento přístup se našemu občanskému sdružení podařilo získat několik významných ocenění (financovaných německou stranou) pro majitele domů v Čechách.

 

 

< Předch.   Další >
Hledat

CeskySvet.info


Milan Maršálek - Facír | Baltská 42 | 460 14 Liberec XIV | tel.: 485124394, 603903238 | IČO: 13788914 | e-mail:
ceskysvet@seznam.cz


*