Český svět 

Hlavní menu
Domů
Zajímavé weby
Hledat
Chystáme
Kontaktujte nás
Pozvali nás
Otázky, odpovědi a ohlasy
Nejnovější zprávy
Splácím dluh
Inzerce
Inzerce
Odkaz na inzerci

Poslední zprávy

Vítejte na stránkách CESKYSVET.info
Zapsaný spolek Český svět

Dne 16. února 2016je datováno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (Liberec), ve kterém nám soudní tajemnice Eva Nováková sděluje, že soud schválil naše návrhy na změnu stanov Českého světa. Především se tak mění občanské sdružení na zapsaný spolek. Ten, který sídlí v Dolní Řasnici, je stále ústředním a další spolky v rámci ČR budou používat stejné označení s doplněním svého sídla. Starostou spolku byl potvrzen Milan Maršálek, který toto funkci vykonává od roku 2006.Po vyřešení změn, které sebou přinesl nový občanský zákoník předpokládáme, že v letošním roce potvrdíme vznik dalších místních spolků.

Oprava střechy na Rychtě

V průběhu léta pokračovala celková oprava střechy na rychtě čp. 29 v Dolní Řasnici. Při minimálních finančních prostředcích, které jsou na opravu k dispozici, je naším cílem vrátit vnější vzhled budovy do stavu, který měl v roce 1829, kdy byla pravděpodobně dokončena poslední velká přestavba celého statku.  Jde o klasicistní objekt, který podle výrazu i dalších detailů s největší pravděpodobností stavěla stejná stavební skupina, (dnes bychom řekli huť), jako stavěla u frýdlantského zámku stáje a pozdější restauraci (naposled zde bývala kuchyň státního statku). V místech, která se podařilo na rychtě zachránit, je střecha kryta bobrovkou vyrobenou na Frýdlantsku. Fasáda je kombinací okru a bílé při dodržení a respektování původních zednických postupů. Oprava se setkává s kladným ohlasem zejména u návštěvníků za jiných obcí a vzdálených míst. Při opravě jsme odkryly někdejší kleňák, který býval nade dveřmi vchodu před poslední přestavbou. Je asi z doby kolem roku 1790. Kromě popisného čísla má iniciály tehdejšího majitele. Umístili jsme jej na čelní stěně budovy.

   

Obnova podstávkových domů na Liberecku

Údržbě a opravám podstávkových domů na Liberecku by měl přispět dlouhodobý projekt nazvaný Kvalitní řemeslnická práce při obnově podstávkových domů. Od roku 2013 do května 2015 organizátoři v jeho rámci připravili několik exkursí k podstávkovým domům v ČR a SNR, řadu seminářů, konferencí a přednášek. Účastnili se jich nejen zájemci o tyto krásné lidové stavby, ale zejména lidé, kteří se na opravách a úpravách podílejí. Ti si porovnávali své zkušenosti, doplňovali znalosti ze souvisejících oborů. Výsledkem je také devět drobných publikací, které jsou příručkami pro odborné zájemce. Současně v mnoha případech do jisté míry i napovídají o stavu podstávkových domů a způsobech jejich údržby na Liberecku.  Příručky mají tyto obory: Pokrývání podstávkových domů, Základy podstávkového domu, Tesařství a truhlářství v podstávkovém domě, Kovářské řemeslo v podstávkových domech, Zednictví a hliněné omítky v podstávkových domech, Klempířství v podstávkových domech, Opravy (restaurování) kamenných prvků podstávkových domů, Kamnářství v podstávkových domech a Metodika kurzu: Tradiční řemesla při obnově podstávkových domů. Jako autoři jsou na jednotlivých publikacích uvedení: Šárka Draxlová, Oldřich Hnětynka, Jiří Hořínek,
M. Madaj, Milan Maršálek, Miroslav Rosčuk, Ivo Svoboda, Petr Strašil. Metodiku kursu připravila Jitka Doubnerová. Odborným oponentem byl Jan Vinař.  Kromě uvedených specialistů se na přípravě pochopitelně podíleli i další odborníci. Vzhledem k tomu, že v tištěné podobně jsou příručky jen v omezeném množství, mohou zájemci na místo příručky objednat CD na adrese: , nebo si kursy stáhnout z internetu na adrese:
www.podstavky.cz. (cesta: Poradenství, Metodika vzdělávacího kursu a příručky).

Tornádo v Řasnici

Vichřici 31. 3. a 1. 4. 2015 jsme zaznamenali v celém Libereckém kraji. Nejsilnější byla na Frýdlantsku, kde se poryvy větru údajně pohybovaly kolem 100 km za hodinu. Lesníci odhadují, že během těchto dvou dnů v lesích výběžku padlo kolem 4000 stromů.

Silný vítr polámal přestárlé třešně v aleji z Frýdlantu k Novému Městu p. S., vyvrátil stromy přes silnice, kde museli zasahovat hasiči. Zajímavý, i když ne zrovna milý, větrný úkaz jsme pak zaznamenali přímo v Dolní Řasnici. Zhruba v prostoru za pomníkem H. Kudlicha se utvořil větrný vír, který nabral tvar malého tornáda. Na dvoře hospodáře Bartoše zvedl do vzduchu dětské hračky a odnesl je několik metrů dál. Na nedalekém, nedávno opraveném, kravínu utrhl kus střechy, zvedl ji vzhůru a odhodil zhruba deset metrů. Za stájemi statku čp. 29 zvedl do výšky asi šesti metrů seník. Je to stavba zhruba 3x4,5x3 metry. Překlopil jej ve vzduchu na bok a pak ve vzdálenosti tří metrů doslova napíchl na ocelový sloup oplocení. Poté se vír oslabil a na nedalekém výměnku jen otrhal část doškové střechy, aby v prostoru před Leiblovým statkem ztratil sílu a změnil se v obyčejný silný vítr.

  

Knižní dárek z Frýdlantska
  • Pravdivá historie základní školy Bělíkova
  • Pětadvacet příběhů od dob nejstarších do současnosti 

Lásky zelené lavice je název nejnovější knihy Milana Maršálka, bývalého redaktora Mladého světa, MF a dalších novin. Autor poutavým způsobem líčí radosti i strasti školáka, první ochutnání konopí i překračování jiných zákazů. Mimořádně otevřené vyprávění o trablích, průšvizích, prvních láskách i poznáníchje doplněno přehlednou historii školy od jejího vzniku do května 2014, životopisy učitelů a více než 400 fotografiemi.Je to čtení u kterého se lidé smějí i pláčí.


Krčma čili Kretscham jsou pověsti ze statku na Frýdlantsku od dob nejstarších do dneška. Kniha osvětluje některé historické názvy i život na současném venkově. Přílohou je historický hřebík.

Knížky můžete koupit ve Frýdlantě v Informačním středisku na radnici a v prodejně Tabák pí. Tichá v Husově ul. V Liberci je prodává knihkupectví Fryč v Pražské ulici.

 

Publikace mají hezkou grafickou úpravu a mimořádně pečlivé knihařské zpracování.

 

Můžete je  objednat za nakladatelskou cenu 200 Kč/ks včetně poštovného na adrese: Facír, Baltská 42, 460 14 Liberec XIV. Elektronicky: , faxem: 485124394, nebo na telefonu 603 90 32 38

 

 

Domeček ve Větrově
Jak vznikala česká škola ve Frýdlantě
Pravděpodobně jedno z nejmenších dochovaných stavení ve Větrově (Frýdlant) má naději se stát zajímavou památkou. V pondělí 16. června 2014 mohli první návštěvníci ohodnotit vnější část rekonstrukce tohoto zajímavého selského objektu, starého nejméně dvě stě let. Sdružení obcí Frýdlantska MASIF přislíbilo na tuto dokončenou část rekonstrukce poskytnout příspěvek z fondu rozvoje venkova. Pokud bude vše pokračovat podle plánu, bude možné na podzim zahájit druhou část, která se bude věnovat rekonstrukci a vybavení interiéru.
Historie tohoto domečku je významným způsobem spojena se vznikem české školy ve Frýdlantě. Mj. se zde také dochovala řada výrobků a prací, které žáci ZŠ Bělíkova zhotovovali v 60. letech minulého století v rámci prací v dílně. Ty jsou dnes již doplněny o množství výtvarných dílek z doby nejnovější. Bohužel vše je zatím jen naskládáno v krabicích, stejně jako i množství zajímavých školních pomůcek, které ještě před 20 lety byly považovány za vysoce moderní.
Je pochopitelné, že prvními návštěvníky se stali někdejší žáci a žákyně uvedené školy. A bylo velice milé, že zejména mnohé ženy zde vystupovaly ve dvou rolích. Jednak do této školy chodily jako žačky, posléze zde pak působily i jako učitelky. Čtyřicítka přítomných vyslovila přání, aby podobným setkáním objekt sloužil i v budoucnu.




Byl to vůbec hotel?

Za mimořádné pozornosti občanů Frýdlantu i turistů probíhá transfer historického podstávkového domu nedaleko náměstí.

Stěhování „Hotelu Piktich“ (Budova čp. 315 v Husově ulici nedaleko náměstí ve Frýdlantu.) odhaluje nové skutečnosti, ale současně dává další a další otázky. Demontáž se přesunula z půdy na úroveň prvního patra, které zmizí pravděpodobně v prvním týdnu září. Současně se podařilo určit přesně dobu vzniku nejstarší části tohoto domu, odborně jsou dokumentovány hlavní pozdější přestavby. Ruční rozebírání umožňuje zaznamenat i drobné detaily – jako použité hřebíky, zbytky maleb, truhlářské ozdoby. Je zřejmé, že dům byl původně postaven jako běžné podstávkové stavené na předměstí (za branou) města. V dalším období byl několikrát rozšířen a přestavován. Tyto přestavby nebyly vždy řemeslně zcela dokonalé. Rozšíření oken a zvětšení dvou hlavních světnic pravděpodobně souvisí s provozem hospody, která je zde doložena i archivně. Naopak se nepotvrzuje, že by budova byla přímo hotelem.

Úsměvné pak jsou názory některých „pamětníků“, kteří tvrdí, že zde byl i nevěstinec, dokonce vzpomínají na červenou lucernu nad dveřmi. Pokud si někdo pamatuje cosi červeného u dveří do tohoto domu, byla to nejspíše kytice růží, nebo jiných květin. Paní Reslová zde totiž ještě v 50. letech minulého století provozovala květinářství – a prodávala výpěstky ze své krásné zahrady za domem. Na druhou stranu nás potěšil dárek paní K.Šafránkové, která nám věnovala obrázek domu zhruba z roku 1880. Je to pravděpodobně nejstarší jeho dochovaná podoba.

Opětovné sestavení budovy by mělo být zahájeno v příštím roce v areálu skanzenu, statku Český svět v Dolní Řasnici, na místě, kdy v minulosti obdobná budova stála, ale zanikla někdy kolem roku 1920.

 

Statek Český svět

Statek Český svět

Dolní Řasnice 29, 464 01 Frýdlant v Č. tel: 603903238, mail: Ceskysvet@seznam.cz

Bývalá rychta v Dolní Řasnici měla tradiční označení Krečam, a později různé hanlivé názvy. Dnes ji uživatelé nazývají Statek Český svět. Je naděje, že areál, který v Libereckém kraji nemá obdoby, bude zachován.

K nejstarší rychtě  čp. 29 patřila tradičně kovárna čp 27 a mlýn s pilou čp. 28. Uvnitř areálu byl ještě výměnek čp.30.

Historicky doloženým rychtářem je v roce 1559 Hans Pohl, Hans Paul, (Jan Pól, Jan Pavel). Rychta byla současně hospodou, a odtud je i někdejší německý název Krečam (zkomolením staročeského Krčma). Rychtář jako představitel státní moci a spravedlnosti zde sídlil do roku 1850. Poslední velká přestavba rychty byla kolem roku 1827.

Kovárna byla postavena po 30 leté válce, v roce 1660 je jejím vlastníkem rodina Stelzigů. Poslední kovář zde zemřel v roce 1914.

Mlýn s pilou byl během času změněn v prosperující závod na zpracování dřeva, který zaměstnával kolem 20 pracovníků.

Výměnek čp. 30 byl kolem roku 1920 rozebrán a prodán jako lovecká chata do Bílého Potoka. Na jeho místě hospodář vybudoval dřevěnou kolnu, která vyhořela v roce 1947.

A tím se dostáváme ke smutnému období existence statku. Po vyhnání  německých hospodářů v roce 1945 byli po roce 1948 vyhnáni i čeští hospodáři. Rodina Šímova z rychty se přes Pankráckou věznici a Jáchymovské uranové doly dostala až do Chebu, s doživotním zákazem návratu do Dolní Řasnice. Český majitel dřevařského závodu svoji firmu v okamžiku, kdy mu ji přišli komunisté zabrat, raději zapálil. Kovárna zůstala neobydlená.

Budovy převzalo JZD a později státní statek. Pomalá devastace objektů občas dostávala zrychlení. V roce 1985 neznámý žhář zapálil barokní stodolu u statku. Při jejím hašení požárníci způsobili ekologickou havárii na říčce Řasnici. To, co ze stodoly zbylo, se změnilo ve smetiště. Stejné smetiště vzniklo i na místě bývalého mlýnu, kapličky... V roce 1980 byla zahájena v rámci programu Český svět oprava kovárny čp. 27, po roce 2002 i dalších objektů statku.

Podle stále platného územního plánu schváleného pro obec po roce 2004, mají být všechny objekty statku demolovány.

Kovárna čp. 27, památkově chráněná budova, je muzeem, které je po předchozím objednání přístupné pro veřejnost. Kromě kováře Ondřeje Stelziga, vůdce největšího povstání nevolníků v Čechách v 17. století, přibližuje i historii starých řemesel ve vsi. Je unikátní ukázkou vývoje sudetských staveb v průběhu uplynulých 300 let.

V areálu statku je asi 300 let starý výměnek, podstávková stavba Hornolužického typu přenesený sem v roce 2005-6 z Předlánců (obec Višňová).

K torzu někdejší stodoly přiléhá špýchar přenesený v roce 2008 z Dolní Olešnice. Je asi 200 let starý a představuje českou architekturu podhůří Jizerských hor a Krkonoš.

Na místě bývalého výměnku čp. 30 začíná stavba tkalcovského domu přeneseného z Chrastavy. Protože jde o stavbu obdobného charakteru, jako byl někdejší výměnek čp. 30, stojí i na starých základech a původním kamenném sklepě. Stavba je názorným příkladem, jak se v této části severních Čech v lidovém bydlení prolínaly vlivy české a německé.

Před vstupem do areálu statku je kaplička Domov, obnovená roku 2004 do podoby, kterou měla v roce 1929. Její základy jsou zhruba z 18. století, ale za nimi jsme objevili ještě starší střepy keramiky. Na její stěně je deska se jmény sedláků, kteří byli ze statku vyhnáni od roku 1278.

Velice pomalu postupuje obnova bývalé rychty. Současný stav umožňuje zde každoročně na bílou sobotu (velikonoční) pořádat tradiční lidovou slavnost Vajíčkovník.

Přes úpornou snahu majitelů objektů a občanského sdružení Český svět se za 30 let nepodařilo získat na obnovu areálu podporu z veřejných zdrojů. Proto jsme vděční každému za nabídku materiálů, exponátů nebo jakékoli jiné formy pomoci. Hledáme také původní roubenou nebo hrázděnou stodolu vhodnou k přesunu.

 

   Kaplička Domov                             Roubenka tkalcovského domu - stavba

  

                       Rychta č. 29                                            Šprýchar a výměnek

 Koně před kovárnou

Schválili naše stanovy

Po několikaletém čekání, složitých jednáních a všelijakých úpravách a opravách jsme v prvních dnech letošního roku obdrželi velice potěšitelnou zprávu. Mezi svátky, 27.12.2006 Ministerstvo vnitra ČR registrovalo naše občanské sdružení Český svět. Až dosud činnost sdružení mohl vykonávat jen přípravný výbor a jen v určité omezené míře. Od nynějška tedy můžeme utvářet i další skupiny kdekoli v ČR.Paní JUDr. Ivaně Breburdové a Jaroslavě Burešové z ministerstva posíláme alespoň symbolicky kytku. Díky!

Splácím jim dluh

Nikdy jsem si nedával novoroční závazky a předsevzetí. Soudím, že člověk se má chovat slušně nejen po Silvestru, když ho bolí hlava. Letos jsem ale předsevzetí učinil. Pokusím se vyrovnat své závazky vůči lidem, kterým to dlužím. Nejde o peníze. Pokud vím, nikomu žádné peníze nedlužím. Ale v uplynulém více než půlstoletí se mnou někteří lidé měli trpělivost, věnovali mi svůj čas, chovali se slušně a nejen ke mně. Z pohledu světového a možná i jen republikového to jsou asi lidé bezvýznamní. Ale na Frýdlantsku, kde jsem se s nimi setkal a setkával, to byly zářivé body, jistota, něco zcela překvapivého. Vždycky jsem si říkal, že o nich by měl někdo jednou napsat. Mnozí z nich již nežijí. A tak se pokusím ten dluh, který stále cítím, splatit. Každý měsíc alespoň jednomu z nich.Třeba mi pomůžete a najdete i vy někde zasunutou vzpomínku, nebo fotografii.

Hledat
Statistika
Návštěvníků: 416048
Kdo je Online
Právě zde jsou
Hosté : 6

Nejvíce čteno

CeskySvet.info


Milan Maršálek - Facír | Baltská 42 | 460 14 Liberec XIV | tel.: 485124394, 603903238 | IČO: 13788914 | e-mail:
ceskysvet@seznam.cz


*